ČÁST TŘETÍ (§ 55 - § 75): NĚKTERÉ ÚČETNÍ METODY
  • Číslo předpisu: 410/2009 Sb.
  • Platnost znění: Od 1.1.2018

§ 55: Vymezení nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

(1) Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku nebo jeho části a technického zhodnocení s ohledem na povahu pořizovaného majetku a způsob jeho pořízení do okamžiku stanoveného v § 11 odst. 5 nebo § 14 odst. 12 jsou zejména náklady na

a) přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku, zejména odměny za poradenské služby a zprostředkování, správní poplatky, platby za poskytnuté záruky, expertízy, patentové rešerše a předprojektové přípravné práce,

b) odvody za dočasné nebo trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a poplatky za dočasné nebo trvalé odnětí lesní půdy,

c) průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce včetně variantních řešení a rozpočtu, zařízení staveniště, odlesnění a příslušné terénní úpravy, clo, dopravné, montáž a umělecká díla tvořící součást stavby,

d) licence, patenty a jiná práva využitá při pořizování majetku, nikoliv pro budoucí provoz,

e) vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby. Zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení tvoří součást nákladů na novou výstavbu,

f) náhrady za omezení vlastnických práv, náhrady majetkové újmy vlastníkovi nebo nájemci nebo pachtýři nemovité věci nebo za omezení v obvyklém užívání, jakož i platby za smýcený porost v souvislosti s výstavbou,

g) úhradu podílu na
1. oprávněných nákladech provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a zajištěním požadovaného příkonu,
2. účelně vynaložených nákladech provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a se zajištěním požadované dodávky plynu,
3. účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním dodávky tepelné energie,

h) úhrady nákladů za přeložky, překládky a náhradní pozemní komunikaci účetní jednotce, která má vlastnické právo k dotčenému majetku, anebo která hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných celků, pokud je účetní jednotka oprávněna k takovéto úhradě nákladů,

i) zkoušky před uvedením majetku do stavu způsobilého k užívání; vzniknou-li při zkouškách tohoto majetku použitelné výrobky nebo výkony, snižuje ocenění těchto výrobků nebo výkonů náklady související s pořízením tohoto majetku; další náklady na tyto výrobky a výkony nejsou součástí nákladů souvisejících s pořízením tohoto majetku, nýbrž nákladem z činnosti účetní jednotky,

j) zabezpečovací, konzervační a udržovací práce při zastavení pořizování majetku a dekonzervační práce v případě dalšího pokračování v pořizování; pokud je pořizování majetku zastaveno trvale, odepíše se pořizovaný majetek při jeho vyřazení do nákladů.

(2) Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení zejména nejsou

a) opravy a údržba. Opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. Údržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady,

b) náklady nájemce nebo pachtýře na uvedení najatého nebo propachtovaného majetku do předchozího stavu,

c) kurzové rozdíly,

d) smluvní pokuty a úroky z prodlení, popřípadě jiné sankce ze smluvních vztahů,

e) nájemné za stavební pozemek, na kterém probíhá výstavba,

f) náklady na zaškolení pracovníků,

g) náklady na vybavení pořizovaného dlouhodobého majetku zásobami,

h) náklady na biologickou rekultivaci,

i) náklady spojené s přípravou a zabezpečením dlouhodobého majetku vzniklé po uvedení pořizovaného dlouhodobého majetku do užívání,

j) v případě pozemku vykazovaného v položce „A.II.1. Pozemky“ nejsou součástí jeho ocenění dlouhodobý hmotný majetek vykazovaný v položkách „A.II.3. Stavby“, „A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů“ a „A.II.7. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek“ podle § 14 odst. 7 písm. b),

k) v případě práva stavby není součástí jeho ocenění stavba vyhovující právu stavby.

(3) Ocenění jednotlivého dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku se zvyšuje o technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna účetní jednotka. V případě finančního leasingu se pořizovací cena majetku převzatého uživatelem do vlastnictví zvýší o technické zhodnocení odpisované uživatelem v průběhu užívání a pokračuje se v odpisování z takto zvýšené pořizovací ceny.

(4) Technickým zhodnocením se rozumí zásahy do dlouhodobého nehmotného majetku nebo dlouhodobého hmotného majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění stanoveného pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku podle § 11 odst. 2 nebo § 14 odst. 9. Náklady vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů na dokončený zásah do jednotlivého dlouhodobého majetku.

(5) Dlouhodobý hmotný majetek pořízený směnnou smlouvou se ocení pořizovací cenou, jsou-li ceny ve smlouvě sjednány, nebo reprodukční pořizovací cenou, nejsou-li ceny ve smlouvě sjednány.

(6) Ocenění pořízeného pozemku je včetně lesního porostu nebo osázení stromy a keři, pokud nejsou pěstitelským celkem trvalých porostů.

(7) U majetku oceněného podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona se jeho ocenění nezvyšuje o technické zhodnocení provedené na tomto majetku.

(8) Ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení se nesnižuje o dotaci poskytnutou na pořízení majetku.

§ 56: Vymezení nákladů souvisejících s pořízením cenných papírů a podílů

Součástí pořizovací ceny cenného papíru a podílu jsou též náklady s pořízením související, například poplatky makléřům, poradcům, burzám. Součástí pořizovací ceny nejsou zejména úroky z úvěrů na pořízení cenných papírů a podílů a náklady spojené s držbou cenného papíru a podílu.

§ 57: Způsob oceňování zásob a vymezení nákladů souvisejících s pořízením zásob

(1) Součástí pořizovací ceny zásob jsou též náklady související s jejich pořízením, zejména přepravné, provize, clo a pojistné. Součástí pořizovací ceny zásob nejsou zejména úroky z úvěrů a zápůjček poskytnutých na jejich pořízení. Z vnitropodnikových služeb souvisejících s pořizováním zásob nákupem a se zpracováním zásob se do pořizovací ceny zahrnuje pouze přepravné a vlastní náklady na zpracování materiálu.

(2) Náklady na úpravu skladovaného materiálu nebo zboží se považují za náklady související s pořízením zásob a zvyšují ocenění zásob.

(3) V rámci jednoho analytického účtu zásob je nutno používat pouze jeden způsob ocenění.

(4) Nevyfakturované dodávky se ocení podle uzavřené smlouvy, popřípadě odhadem podle příslušných dokladů, které má účetní jednotka k dispozici.

§ 58: Vymezení nákladů souvisejících s pořízením pohledávek

Součástí pořizovací ceny pohledávek jsou náklady s pořízením související, například náklady na znalecké ocenění nakupovaných pohledávek, odměny za právní pomoc a provize.

§ 59: Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty a ocenění ekvivalencí u cenných papírů a podílů

(1) Změny reálných hodnot u cenných papírů a podílů určených účetní jednotkou k obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů se účtují prostřednictvím příslušných syntetických účtů nákladů a výnosů.

(2) Změny reálných hodnot cenných papírů a podílů, které nejsou účetní jednotkou určeny k obchodování, oceňovaných reálnou hodnotou (realizovatelné cenné papíry), s výjimkou trvalého snížení hodnoty (znehodnocení) tohoto cenného papíru a podílu, se účtují prostřednictvím příslušných syntetických rozvahových účtů.

(3) Při trvalém snížení hodnoty (znehodnocení) cenných papírů a podílů se účtuje toto znehodnocení bez zbytečného odkladu prostřednictvím příslušných syntetických účtů nákladů.

(4) Pokud u realizovatelných dluhových cenných papírů a podílů dojde následně po zaúčtování znehodnocení podle odstavce 3 k prokazatelnému zvýšení reálné hodnoty, účtuje se toto zvýšení reálné hodnoty prostřednictvím účtů výnosů, a to až do výše znehodnocení účtovaného podle odstavce 3; při případném vyšším zvýšení reálné hodnoty se postupuje podle odstavce 2.

(5) Změny v ocenění cenných papírů a podílů oceňovaných podílem na vlastním kapitálu (ekvivalencí) se účtují prostřednictvím příslušných syntetických rozvahových účtů.

§ 60: Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích derivátů

(1) Změny reálné hodnoty derivátu, který zajišťuje reálnou hodnotu rozvahového aktiva nebo závazku, se účtují prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů. Změna reálné hodnoty zajištěného rozvahového aktiva nebo závazků z titulu konkrétního rizika se účtuje prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů.

(2) Změny reálné hodnoty derivátu zajišťujícího očekávané peněžní toky se účtují prostřednictvím příslušných rozvahových účtů. Do nákladů nebo výnosů jsou zaúčtovány ve stejných účetních obdobích, kdy jsou zaúčtovány náklady nebo výnosy spojené se zajišťovanými položkami.

(3) Derivát se považuje za zajišťovací pouze tehdy, pokud splňuje tyto podmínky:
a) na počátku zajištění je zajišťovací vztah formálně zdokumentován,
b) zajištění je efektivní,
c) efektivita je spolehlivě měřitelná a průběžně posuzovaná.

(4) Dokumentace je účetním záznamem a obsahuje identifikaci zajišťovaných položek a zajišťovacích derivátů, přesné vymezení rizika, které je předmětem zajištění, způsob výpočtu efektivnosti. Zajištění je efektivní, pokud na počátku a v průběhu zajišťovacího vztahu je poměr mezi změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovaných položek z titulu zajišťovaného rizika a změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovacího derivátu odpovídající zajišťovanému riziku v intervalu 80 % až 125 %. Účetní jednotka zjišťuje, zda zajištění je efektivní na počátku zajištění a dále alespoň k okamžiku sestavení účetní závěrky.

(5) Přestane-li splňovat zajišťovací derivát podmínky podle odstavce 3, účtuje se o něm od tohoto okamžiku jako o derivátu k obchodování.

(6) Není-li touto vyhláškou stanoveno jinak, použijí účetní jednotky při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích derivátů přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.

§ 61: Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u derivátů k obchodování

(1) Změny reálné hodnoty derivátů určených k obchodování, jimiž jsou deriváty, které nesplňují podmínky stanovené v § 60 odst. 3 a 4, se účtují prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů.

(2) Není-li touto vyhláškou stanoveno jinak, použijí účetní jednotky při uplatnění reálné hodnoty u derivátů k obchodování přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.

(1) Účetní jednotka stanoví, zda bude o všech derivátech účtovat jako o derivátech k obchodování nebo využije možnost účtovat o nich jako o zajišťovacích derivátech v souladu s její strategií řízení finančních rizik; za derivát se nepovažuje smluvní vztah, jehož předmětem je koupě, prodej nebo užívání komodity, a očekává se jeho splnění dodáním komodity.

(2) O vložených derivátech se neúčtuje na rozvahových účtech.

§ 63: Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování

Změny reálné hodnoty pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování, se účtují prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů.

§ 64: Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u majetku určeného k prodeji

(1) S výjimkou aktiv uvedených v § 59 až 62 se změna reálné hodnoty u majetku určeného k prodeji vykazuje v položce rozvahy „C.I.6. Jiné oceňovací rozdíly" a k okamžiku jeho prodeje je tato změna zachycena výsledkově.

(2) Okamžik uskutečnění účetního případu podle odstavce 1, ke kterému se oceňuje reálnou hodnotou, bezprostředně souvisí s rozhodnutím osoby nebo orgánu, který o této skutečnosti rozhoduje podle jiného právního předpisu.

§ 65: Postup tvorby a použití opravných položek

(1) Opravné položky vyjadřují významné přechodné snížení hodnoty majetku.

(2) Dojde-li k významnému přechodnému snížení hodnoty majetku účetní jednotky, účtuje se o tomto účetním případu bez zbytečného odkladu. Za významné se považuje více než 20% snížení hodnoty tohoto majetku.

(3) Opravné položky se nevytvářejí u drobného dlouhodobého majetku, u krátkodobého finančního majetku a u majetku, který se podle
a) § 27 zákona oceňuje reálnou hodnotou nebo ekvivalencí (protihodnotou) a
b) § 25 odst. 1 písm. k) zákona oceňuje ve výši 1 Kč.

(4) Opravné položky lze vytvářet i v případech, kdy tak stanoví zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

(5) V případě majetku, s výjimkou pohledávek, se tvoří opravná položka ve výši přechodného snížení hodnoty tohoto majetku.

(6) V případě pohledávek se považuje za významnou a tvoří se opravná položka ve výši 10 % za každých ukončených devadesát dnů po splatnosti dané pohledávky.

(7) Tvorba a zvýšení opravných položek se účtuje prostřednictvím příslušného syntetického účtu nákladů. Snížení popřípadě zrušení opravné položky se účtuje opět prostřednictvím příslušného syntetického účtu nákladů.

(8) Výše opravné položky nesmí přesáhnout výši ocenění majetku upravenou o výši oprávek k tomuto majetku, k němuž je opravná položka tvořena.

(9) První použití metody tvorby a použití opravných položek, s výjimkou tvorby opravných položek u pohledávek, provedou účetní jednotky poprvé v účetní závěrce sestavované k 31. prosinci 2011 tak, že promítnou do účetnictví k 31. prosinci 2011 hodnotu opravných položek, kromě opravných položek k pohledávkám, jako oceňovací rozdíl při změně metody.

§ 66: Odpisování majetku

(1) Dlouhodobý majetek nebo jeho části včetně technického zhodnocení se odpisuje z ocenění stanoveného podle § 25 zákona postupně v průběhu jeho používání.

(2) Podle ustanovení § 28 zákona se též odpisuje ložisko nevyhrazeného nerostu nebo jeho část (dále jen „ložisko“) na pozemku koupeném po 1. lednu 1997.

(3) Pořizovací cenou ložiska na jednotlivém pozemku je kladný rozdíl mezi pořizovací cenou pozemku s ložiskem a cenou tohoto pozemku podle právního předpisu platného v době pořízení pozemku. Ložisko těžené podle horních předpisů se odpisuje sazbou na jednotku těženého množství na základě skutečné těžby. Odpisová sazba na jednotku těženého množství (Kč/t, Kč/m3) je podílem pořizovací ceny ložiska na jednotlivém pozemku a zásob nevyhrazeného nerostu (t, m3) prokázaných geologickým průzkumem na tomto pozemku.

(4) Pokud zákon nebo tato vyhláška stanoví, že se určitý majetek odpisuje, není podstatný způsob nabytí tohoto majetku, případně důvod účtování o tomto majetku.

(5) Technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna jiná účetní jednotka než vlastník majetku, se odepíše v průběhu užívání technického zhodnocení. Odpisování technického zhodnocení majetku pořizovaného formou finančního leasingu, pokud je účetní jednotka oprávněna pořizovat majetek touto formou a pokud je uživatel oprávněn účtovat a odpisovat technické zhodnocení, se zahájí uvedením technického zhodnocení do stavu způsobilého k užívání.

(6) Při převodu vlastnictví k nemovitým věcem, které podléhají zápisu do katastru nemovitostí a jsou zařazeny do užívání, se zahajuje odpisování prvním dnem měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém byl doručen návrh na vklad katastrálnímu úřadu. Podmíněnost nabytí právních účinků vkladu do katastru nemovitostí se uvede na analytických účtech, v inventurních soupisech a v příloze v účetní závěrce. V případě změny příslušnosti k hospodaření s nemovitými věcmi státu, které podléhají zápisu do katastru nemovitostí a jsou zařazeny do užívání, se zahajuje odpisování prvním dnem měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém došlo ke změně příslušnosti k hospodaření s nemovitými věcmi státu.

(7) Účetní jednotky neodpisují
a) umělecká díla, která nejsou součástí stavby, sbírky muzejní povahy, movité kulturní památky, předměty kulturní hodnoty a obdobné movité věci stanovené jinými právními předpisy,
b) nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení, pokud není uvedeno do stavu způsobilého k užívání,
c) finanční majetek,
d) zásoby,
e) pohledávky,
f) dlouhodobý nehmotný a dlouhodobý hmotný majetek, pokud tento majetek má účetní jednotka v nájmu nebo pachtu nebo ve výpůjčce,
g) povolenky na emise a preferenční limity,
h) majetek oceněný podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, soubory tohoto majetku podle § 71 odst. 2 písm. a) a technické zhodnocení tohoto majetku, s výjimkou technického zhodnocení nemovitých kulturních památek a církevních staveb,
i) dlouhodobý majetek, který se podle § 27 zákona oceňuje reálnou hodnotou,
j) drobný dlouhodobý majetek,
k) pozemky.

(8) Nezajistí-li příspěvková organizace ke dni sestavení účetní závěrky, s výjimkou mezitímní účetní závěrky, krytí fondu investic nebo fondu reprodukce majetku finančními prostředky, sníží výsledkově o tento rozdíl snížený o výši výnosů z titulu časového rozlišení přijatých investičních transferů fond investic nebo fond reprodukce majetku. Účetní jednotky v příloze účetní závěrky zdůvodní, proč nebylo možno fond investic nebo fond reprodukce majetku krýt finančními prostředky.

(9) První použití metody odpisování dlouhodobého majetku provedou účetní jednotky poprvé v účetní závěrce sestavované k 31. prosinci 2011. Při tomto prvním použití metody odpisování dlouhodobého majetku účetní jednotky nezobrazují náklady související s odpisováním tohoto majetku v účetním období roku 2011 a promítnou do účetnictví k 31. prosinci 2011 hodnotu oprávek k odpisovanému dlouhodobému majetku jako oceňovací rozdíl při změně metody.

§ 67: Postup tvorby a použití rezerv

(1) Tvorba a zvýšení rezervy podle § 26 zákona se účtuje prostřednictvím příslušného syntetického účtu nákladů. Použití, snížení nebo zrušení rezervy pro nepotřebnost se účtuje opět prostřednictvím příslušného syntetického účtu nákladů.

(2) U rezerv podle jiných právních předpisů se postupuje podle těchto předpisů.

(3) Rezervy nesmějí mít aktivní zůstatek.

§ 68: Vzájemné zúčtování

(1) Za porušení vzájemného zúčtování v účetnictví a v účetní závěrce se nepovažuje zúčtování:

a) dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popř. výnos zúčtován,

b) doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní, poplatků a obdobných plnění podle jiných právních předpisů,

c) rozdílů zjištěných při inventarizaci, které vznikly ve stejném účetním období prokazatelně neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů, u kterých je tato záměna možná vzhledem k charakteru druhů zásob, například v důsledku různých rozměrů spojovacích materiálů nebo podobného balení zásob,

d) pohledávek a dluhů s výjimkou přijatých a poskytnutých záloh a závdavků k téže fyzické nebo právnické osobě, které mají dobu splatnosti do jednoho roku a jsou vedeny ve stejných měnách a

e) opravných položek a rezerv.

(2) Za vzájemné zúčtování se nepovažuje prostřednictvím rozvahových účtů zaúčtovaný vzájemný zápočet pohledávek a dluhů podle občanského zákoníku.

(3) Jedná-li se o významnou informaci, uvede účetní jednotka vzájemně zúčtované částky podle odstavce 1 a vysvětlení k nim jednotlivě v příloze v účetní závěrce.

§ 69: Metoda časového rozlišení

(1) Účetní jednotky náklady (výdaje) a výnosy (příjmy) zachycují podle těchto zásad:

a) náklady a výnosy se zachycují zásadně do období, s nímž časově a věcně souvisí,

b) opravy nákladů nebo výnosů předcházejících účetních období, které nejsou významné v souladu s § 26 odst. 2 písm. d), se zachycují na položkách nákladů a výnosů, kterých se týkají,

c) náhrady vynaložených nákladů předcházejících účetních období se zachycují do výnosů běžného účetního období,

d) náklady a výdaje, které se týkají následujících účetních období, je nutno časově rozlišit ve formě
1. nákladů příštích období,
2. výdajů příštích období,

e) výnosy a příjmy, které se týkají následujících účetních období, je nutno časově rozlišit ve formě
1. výnosů příštích období,
2. příjmů příštích období.

(2) U účetních případů, které se časově rozlišují podle odstavce 1, musí být známy tyto skutečnosti:
a) věcné vymezení,
b) výše a
c) období, kterého se týkají.

(3) Metodu časového rozlišení nepoužije účetní jednotka v případě, pokud náklady na získání informace převýší přínosy plynoucí z této informace a tato informace se nepovažuje za významnou.

§ 70: Metoda kurzových rozdílů

(1) Kurzové rozdíly vznikající při ocenění majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu, ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, se účtují prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů.

(2) Kurzové rozdíly podle odstavce 1 lze při postupném splácení pohledávek a závazků a při pohybech na účtech v účtových skupinách týkajících se finančního majetku účtovat prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů až ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka.

(3) Kurzové rozdíly z cenných papírů a podílů se při ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, neúčtují samostatně na příslušné účty nákladů a výnosů, ale jsou součástí ocenění reálnou hodnotou nebo ocenění ekvivalencí, ať je účtována výsledkově nebo rozvahově. Pokud není cenný papír nebo podíl oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, pak se kurzové rozdíly účtují prostřednictvím rozvahových účtů. Pokud není dluhový cenný papír oceněn reálnou hodnotou nebo se podle § 27 zákona reálnou hodnotou neoceňuje, pak se kurzový rozdíl účtuje na vrub nákladů a ve prospěch výnosů.

§ 71: Metoda oceňování souboru majetku

(1) Soubor majetku (§ 24 odst. 4 zákona) je tvořen více věcmi a zpravidla je charakterizovaný samostatným technicko-ekonomickým určením, nebo u kulturních památek, předmětů kulturní hodnoty určením společných znaků jeho částí nebo prvků (dále jen „soubor majetku“) s ohledem na jiný právní předpis. Do souboru majetku nelze zahrnout nemovitou věc, a to ani společně s věcí movitou.

(2) Soubor majetku v případě kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty se oceňuje
a) ve výši 1 Kč, pokud není známa pořizovací cena ani jedné z věcí tvořících soubor majetku, nebo
b) součtem pořizovacích cen nebo reprodukčních pořizovacích cen všech jednotlivých věcí tvořících soubor majetku.

(3) Pokud dochází ke změnám v rozsahu souboru majetku oceněného podle odstavce 2 písm. a), ocenění celého souboru majetku se nemění. Pokud dochází ke změnám v rozsahu souboru majetku v ostatních případech, ocenění souboru majetku se upraví o ocenění věci, které se příslušná změna týká. Soubor majetku oceněný podle odstavce 2 písm. a) nelze rozšiřovat o kulturní památky nebo předměty kulturní hodnoty, u nichž je známé jejich ocenění.

(4) Sbírka muzejní povahy, u které není známa pořizovací cena, se oceňuje 1 Kč. Pokud dochází ke změnám v jejím rozsahu, ocenění této sbírky muzejní povahy se nemění. Rozšiřuje-li se tato sbírka muzejní povahy o věc, jejíž ocenění je známé, ocenění této sbírky muzejní povahy se nemění o ocenění této věci a tato věc je vykázána v položce „A.II.2. Kulturní předměty.

(5) Pokud dochází ke změně rozsahu sbírky muzejní povahy, u které je známé její ocenění, a to o věc, která je oceněna jinak než 1 Kč, ocenění této sbírky muzejní povahy se upraví o ocenění věci, které se příslušná změna týká.

(6) Tvorbu souboru majetku, jeho změny a ocenění dokládá účetní jednotka průkazným účetním záznamem.

§ 72: Některá specifika oceňování podmíněných aktiv a podmíněných pasiv

(1) Krátkodobé podmíněné pohledávky a ostatní krátkodobá podmíněná aktiva se oceňují v předpokládané výši pohledávek a aktiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek krátkodobosti v souladu s § 48 odst. 6.

(2) Dlouhodobé podmíněné pohledávky a ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva se oceňují v předpokládané výši pohledávek a aktiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek dlouhodobosti v souladu s § 48 odst. 6.

(3) Krátkodobé podmíněné závazky a ostatní krátkodobá podmíněná pasiva se oceňují v předpokládané výši dluhů a pasiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek krátkodobosti v souladu s § 48 odst. 6.

(4) Dlouhodobé podmíněné závazky a ostatní dlouhodobá podmíněná pasiva se oceňují v předpokládané výši dluhů a pasiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek dlouhodobosti v souladu s § 48 odst. 6.

(5) Dlouhodobé podmíněné pohledávky, ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva, dlouhodobé podmíněné závazky a ostatní dlouhodobá podmíněná pasiva se ocení ke konci rozvahového dne.

§ 73: Repo obchody

(1) Repo obchodem se rozumí repo nebo reverzní repo.

(2) Repem se pro účely této vyhlášky rozumí poskytnutí finančních aktiv, jiných než hotovost, za hotovost se současným závazkem přijmout tato finanční aktiva ke stanovenému okamžiku za částku odpovídající původní hotovosti a úroku.

(3) Jako repo se vykazuje
a) klasické repo, kterým se rozumí přijetí hotovosti se zajišťovacím převodem finančního aktiva,
b) poskytnutí cenných papírů zápůjčkou zajištěné přijetím hotovosti a
c) prodej cenných papírů se současně sjednaným zpětným nákupem.

(4) Reverzním repem se pro účely této vyhlášky rozumí přijetí finančních aktiv, jiných než hotovost, za hotovost se současným závazkem poskytnout tato finanční aktiva ke stanovenému okamžiku za částku odpovídající převedené hotovosti a úroku.

(5) Jako reverzní repo se vykazuje
a) klasické reverzní repo, kterým se rozumí poskytnutí hotovosti se zajišťovacím převodem finančního aktiva,
b) přijetí cenných papírů zápůjčkou zajištěné poskytnutím hotovosti a
c) nákup cenných papírů se současně sjednaným zpětným prodejem.

(6) Kolaterálem se pro účely této vyhlášky rozumí finanční aktivum poskytnuté nebo přijaté jako zajištění v případech uvedených v odstavcích 2 a 4.

(7) Finanční aktivum poskytnuté jako kolaterál v repu se vykazuje ve stejné položce aktiv nebo ve stejné položce knihy podrozvahových účtů, kde bylo toto finanční aktivum vykazováno před poskytnutím v repu za použití dosavadního způsobu oceňování. Zároveň účetní jednotka v případě repa vykáže dluh z titulu neukončené finanční operace v položce „D.III.29. Závazky z neukončených finančních operací“.

(8) Finanční aktivum přijaté jako kolaterál v reverzním repu se vykazuje v příslušné položce knihy podrozvahových účtů. Finanční aktivum přijaté jako kolaterál, které je předmětem krátkého prodeje, se vykazuje v příslušné položce pasiv. Zároveň účetní jednotka v případě reverzního repa vykáže pohledávku z titulu neukončené finanční operace v položce „B.II.25. Pohledávky z neukončených finančních operací“.

§ 74: Uplatnění reálné hodnoty u závazku vrátit cenný papír (kolaterál), který účetní jednotka zcizila a k okamžiku ocenění jej nezískala zpět

Změna reálné hodnoty závazku vrátit cenný papír (kolaterál), který účetní jednotka zcizila a k okamžiku ocenění jej nezískala zpět, se účtuje prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů.

(1) Ustanovení § 73 a 74 se vztahují pouze na ministerstvo.

(2) Ustanovení § 65 a 67 nepoužije Státní pozemkový úřad pro majetek, který má ve správě podle jiného právního předpisu.

Jak Vám mohu pomoci?

Chci poradit s ovládaním

Zvýrazním všechny prvky stránky, pro které je dostupná nápověda a Vy si zvolíte ten, který chcete vysvětlit.

Chci napsat adminovi

Máte potíže s ovládaním, něco Vám nefunguje a nebo máte návrh na zlepšení? Napište adminovi.

Povolit vše Uložit Odmítnout Tento web používá cookies k zajištění potřebné funkcionality. Více informací »

Přeji si povolit: