- Zdroj: Ministerstvo financí ČR
- Platnost znění: Od 29.3.2016
Je-li věc zapsána do veřejného seznamu, může být zatížena reálným břemenem tak, že dočasný vlastník věci je jako dlužník zavázán vůči oprávněné osobě něco jí dávat nebo něco konat. Pro totéž reálné břemeno lze zatížit i několik věcí.
Časově neomezené reálné břemeno může být zřízeno jen jako vykupitelné a podmínky výkupu musí být předem určeny již při zřízení reálného břemene.
Zřizuje-li se reálné břemeno právním jednáním, vzniká zápisem do veřejného seznamu.
Záleží-li reálné břemeno v opakovaném plnění, může být zadržená dávka nebo její náhrada požadována jak po osobě, za jejíhož vlastnického práva dávka dospěla, tak od přítomného vlastníka, avšak jen z věci reálným břemenem zatížené.
Příklad
Pan CD je vlastníkem bytu, který pronajímá třetím osobám. Paní EF půjčila panu CD 250.000,- Kč na koupi automobilu. Pan CD není schopen paní EF půjčené peníze vrátit. Obě strany se dohodly na uzavření smlouvy o zřízení reálného břemene, kterým zatíží byt pana CD. Pan CD jako vlastník bytu bude odvádět vymezenou část nájemného, které pronájmem získá, na umoření dluhu, který má vůči paní EF. V případě, že pan CD byt prodá, přejde zřízené reálné břemeno k tomuto bytu společně s bytem na nového nájemce. Pokud se daná splátka stane splatnou a paní EF se nedočká úhrady od pana CD, vzniká ji oprávnění vést výkon rozhodnutí na celý majetek pana CD, nebo požadovat splnění po novém vlastníkovi bytu. Na novém vlastníku bytu by mohla vést výkon rozhodnutí pouze proti zatížené věci.
(Příklad převzat z čl. Mgr. Veroniky Křížové - Věcné břemeno, věcná břemena - nový občanský zákoník 2014, ze dne 19. 2. 2014)
Vlastník zatížené věci se zdrží všeho, čím by se věc zhoršila k újmě osoby oprávněné z reálného břemene.
Nedostačuje-li věc reálnému břemenu z viny jejího vlastníka nebo pro nedostatek, který vyjde najevo teprve později, tou měrou, jak se mělo při jeho zřízení za to, napraví vlastník tento stav složením jistoty nebo jinak, aby osoba oprávněná z reálného břemene neutrpěla újmu.
O zániku reálných břemen platí obdobně ustanovení o zániku služebností.
Věcné břemeno je nadřazeným pojmem pro služebnost a reálné břemeno, která jsou věcnými právy k věci cizí. Jde o práva přímá a také o práva absolutní.
Reálné břemeno zavazuje na rozdíl od služebností vlastníka služebné věci k tomu, aby ve prospěch jiné osoby něco aktivně konal nebo plnil. Pokud vlastník věci nebude závazek plnit, změní se právo z reálného břemene oprávněnému na právo na peněžitou náhradu; tu lze vymáhat i výkonem rozhodnutí nebo exekucí zatížené nemovité věci.
Reálné břemeno lze sjednat jen k věci zapsané do veřejného seznamu a může být zřízeno pouze smlouvou (otázka vydržení je sporná). Na rozdíl od doživotní služebnosti k bydlení, která je sjednána na dobu života oprávněného, bývá reálné břemeno časově omezeno.
Není-li reálné břemeno časově omezeno, musí být ve smlouvě při zřízení reálného břemene přesně vymezeny podmínky, na základě kterých se může vlastník z povinnosti vyvázat vykoupením reálného břemena (vyplatí náhradu).
Vykupitelnost je jedním z projevů specifického charakteru tohoto institutu.
Mezi služebností a reálným břemenem existuje podobnost. Odchylky jsou patrné u ustanovení o zániku reálných břemen. Znění zákona odkazuje na ustanovení o zániku služebností, ale protože reálná břemena jsou svým způsobem specifická, platí některé odlišnosti.
Důvod zániku reálných břemen
• Splnění (reálné břemeno na jednorázové plnění zaniká splněním).
• Trvalá změna (vedle smrti oprávněné osoby také zánik zatížené věci).
• Hrubý nepoměr (změna osobních poměrů povinného a oprávněného).
• Promlčení, promlčení jednotlivých dávek (dávky z reálného břemene se promlčují jako pohledávky).
• Výkup reálného břemene (reálné břemeno zanikne zaplacením částky, která byla dohodnuta ve smlouvě o jeho zřízení).
• Uplynutí doby (ve smlouvě o vzniku reálného břemene je doložka o času a ve veřejném seznamu je poznamenána jeho dočasnost).
• Smluvní zánik (projev vůle oprávněného a povinného reálným břemenem. Dohoda vyžaduje písemnou formu (§ 560); k zániku dochází až jeho výmazem z veřejného seznamu).
Analogie se zánikem osobní služebnosti:
• Rozhodnutí správního orgánu (pozemkový úřad, vyvlastňovací úřad, insolvenční řízení apod.).
• Obecný postup podle § 11 (obecná ustanovení o vzniku, změně a zániku závazků a povinností).
• Smrt oprávněné osoby (Smrtí dlužníka nebo věřitele zaniká závazek v případě, že dluh nebo pohledávka jsou výlučně vázány na osobu dlužníka či věřitele. Reálné břemeno zanikne, pokud bylo výslovně vázáno na oprávněnou osobu).
• Obdoba splynutí vlastnictví zatížené a služebné věci (Nedochází k zániku reálného břemene, ale k zániku povinnosti plnit. Povinnost se může obnovit, pokud by oprávněný z reálného břemene zatíženou věc prodal).
Ve smlouvě o zřízení reálného břemena musí být přesně vymezena osoba oprávněná a osoba povinná, určena zatížená věc a charakterizováno plnění povinného. Plnění může být jednorázové nebo opakující se. Právní jednání vyžaduje v případě nemovitostí písemnou formu pro zápis do veřejného seznamu.
Pozor! Zatěžuje-li věcné právo stavbu nebo pozemek, nestane se stavba součástí pozemku, dokud toto věcné právo trvá a pokud to jeho povaha vylučuje (§ 3060).