- Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR
- Platnost znění: Od 1.1.2019
Související právní úprava
Zákon o obcích:
§ 77
(1) Neuvolněnému členovi zastupitelstva obce, který vykonává funkci starosty nebo místostarosty, a uvolněnému členovi zastupitelstva obce, jimž zanikl mandát člena zastupitelstva obce, poskytne obec odchodné, pokud jim ke dni zániku mandátu člena zastupitelstva obce náležela odměna. K případům nevyplácení odměny v rozhodný den z důvodů uvedených v § 72 odst. 6 se nepřihlíží.
(2) Neuvolněnému členovi zastupitelstva obce, který vykonává funkci starosty nebo místostarosty, a uvolněnému členovi zastupitelstva obce, kteří byli v průběhu funkčního období odvoláni nebo se vzdali funkce, poskytne obec odchodné, pokud jim ke dni odvolání nebo vzdání se funkce náležela odměna. K případům nevyplácení odměny v rozhodný den z důvodů uvedených v § 72 odst. 6 se nepřihlíží.
(3) Odchodné podle odstavce 1 při zániku mandátu člena zastupitelstva obce dnem voleb do zastupitelstva obce členovi zastupitelstva obce nenáleží, pokud byl v novém funkčním období opětovně zvolen do funkce uvolněného člena zastupitelstva obce nebo do funkce neuvolněného člena zastupitelstva obce, který vykonává funkci starosty nebo místostarosty, za niž mu náleží odměna. O opětovné zvolení do funkce podle věty první nejde, jde-li o druhé a následující obsazení uvedené funkce v průběhu funkčního období.
(4) Odchodné podle odstavce 2 členovi zastupitelstva obce nenáleží, pokud byl nejpozději na následujícím zasedání zastupitelstva obce opětovně zvolen do funkce uvolněného člena zastupitelstva obce nebo do funkce neuvolněného člena zastupitelstva obce, který vykonává funkci starosty nebo místostarosty.
(5) Odchodné členovi zastupitelstva obce nenáleží, pokud byl v průběhu výkonu funkce pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva obce, jeho trestní stíhání pro takový trestný čin bylo podmíněně zastaveno nebo bylo rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání.
(6) Vznikl-li členovi zastupitelstva obce nárok na odchodné v době, kdy je proti němu vedeno trestní stíhání pro úmyslný trestný čin nebo pro nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva obce, odchodné se nevyplatí. Byl-li člen zastupitelstva obce pro trestný čin uvedený ve větě první pravomocně odsouzen, jeho trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno nebo bylo-li rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání, platí, že nárok na odchodné nevznikl; v opačném případě se odchodné vyplatí.
(7) Odchodné podle odstavce 2 lze členovi zastupitelstva obce poskytnout ve funkčním období pouze jednou.
§ 78
(1) Odchodné se stanoví ve výši odměny, která členovi zastupitelstva obce náležela za měsíc ke dni zániku mandátu člena zastupitelstva obce nebo ke dni odvolání nebo vzdání se funkce, k níž se přičte násobek této částky a počtu celých ukončených po sobě jdoucích let výkonu funkce, nejvíce však tří ukončených let výkonu funkce. Do rozhodné doby podle věty první se započte i doba, po kterou člen zastupitelstva obce podle § 77 odst. 3 nebo 4 do opětovného zvolení do funkce nevykonával funkci uvolněného člena zastupitelstva obce nebo funkci neuvolněného člena zastupitelstva obce, který vykonává funkci starosty nebo místostarosty.
(2) Odchodné je splatné, jsou-li splněny podmínky stanovené v odstavci 3, a vyplácí se jednorázově v nejbližším výplatním termínu.
(3) Člen zastupitelstva obce je povinen předložit čestné prohlášení, že u něj nejsou dány překážky pro výplatu odchodného stanovené v § 77 odst. 5 a 6.
? / 71 V jakých situacích může vzniknout nárok na odchodné? |
1. zánik mandátu člena zastupitelstva obce bez rozdílu kdy a z jakého důvodu mandát zanikl (typicky v důsledku voleb, ale také zánik mandátu v průběhu funkčního období),
2. odvolání z funkce nebo vzdání se funkce v průběhu funkčního období.
? / 72 Kterých funkcí se nárok na odchodné týká? |
Ve všech případech se nárok na odchodné týká:
1. všech uvolněných členů zastupitelstva obce (bez ohledu na konkrétní vykonávanou funkci, tedy jak uvolnění starostové, místostarostové, radní, předsedové nebo členové výborů, komisí, zvláštních orgánů, případně i uvolnění členové zastupitelstva bez dalších funkcí),
2. neuvolněného starosty a místostarosty obce.
? / 73 Jaké podmínky musí být splněny, aby vznikl nárok na odchodné z důvodu zániku mandátu? |
Nárok na odchodné při zániku mandátu vzniká při splnění všech následujících podmínek:
• zanikl mandát člena zastupitelstva obce (bez ohledu na to, zda se jednalo o zánik mandátu v souvislosti s volbami do zastupitelstva obce nebo z jiných zákonných důvodů),
• ke dni zániku mandátu mu náležela odměna,
• nebyl v novém funkčním období opětovně zvolen do funkce uvolněného člena zastupitelstva nebo do funkce neuvolněného starosty nebo místostarosty, za niž mu náleží odměna (pozn.: tato podmínka se vztahuje toliko na situace při zániku mandátu v důsledku voleb do zastupitelstva obce),
• nebyl v průběhu výkonu funkce pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva obce, jeho trestní stíhání pro takový trestný čin bylo podmíněně zastaveno nebo bylo rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání (dále též jako „trestní bezúhonnost“).
? / 74 Jaké podmínky musí být splněny, aby vznikl nárok na odchodné z důvodu odvolání nebo vzdání se funkce? |
Nárok na odchodné v případě odvolání nebo vzdání se funkce v průběhu funkčního obdob vzniká při splnění všech následujících podmínek:
• byl v průběhu funkčního období odvolán z funkce nebo se funkce vzdal,
• ke dni zániku funkce mu náležela odměna,
• nebyl opětovně zvolen do funkce uvolněného člena zastupitelstva nebo do funkce neuvolněného starosty nebo místostarosty nejpozději na následujícím zasedání zastupitelstva obce,
• nebyl v průběhu výkonu funkce pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva obce, jeho trestní stíhání pro takový trestný čin bylo podmíněně zastaveno nebo bylo rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání,
• v průběhu tohoto funkčního období se jedná o první výplatu odchodného (v průběhu jednoho funkčního období lze z tohoto důvodu poskytnout odchodné jen jednou!).
? / 75 Jak má obec posoudit, zda člen zastupitelstva nebyl v průběhu výkonu funkce pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva obce, jeho trestní stíhání pro takový trestný čin bylo podmíněně zastaveno nebo bylo rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání? |
Zásadní podmínkou výplaty odchodného je předložení čestného prohlášení člena zastupitelstva obce, že výše uvedené skutečnosti nenastaly a není tedy u něj dána překážka výplaty odchodného. Předložení čestného prohlášení je povinností člena zastupitelstva obce a je podmínkou splatnosti odchodného. Bez čestného prohlášení nelze odchodné vyplatit.
? / 76 Jak zformulovat čestné prohlášení člena zastupitelstva obce, že u něj nejsou překážky pro výplatu odchodného? |
Zákon závaznou formu ani obsah nepředepisuje, a tak lze jako příklad doporučit čestné prohlášení následující formou.
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ
Já, .............(titul, jméno, příjemní)............................................................................................................
PRO ÚČELY VÝPLATY ODCHODNÉHO DLE § 78 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, ČESTNĚ PROHLAŠUJI, ŽE U MĚ NEJSOU DÁNY PŘEKÁŽKY PRO VÝPLATU ODCHODNÉHO STANOVENÉ V § 77 odst. 5 a 6*) ZÁKONA O OBCÍCH.
V……………………………………….
*) (5) Odchodné členovi zastupitelstva obce nenáleží, pokud byl v průběhu výkonu funkce pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva obce, jeho trestní stíhání pro takový trestný čin bylo podmíněně zastaveno nebo bylo rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání. (6) Vznikl-li členovi zastupitelstva obce nárok na odchodné v době, kdy je proti němu vedeno trestní stíhání pro úmyslný trestný čin nebo pro nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva obce, odchodné se nevyplatí. Byl-li člen zastupitelstva obce pro trestný čin uvedený ve větě první pravomocně odsouzen, jeho trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno nebo bylo-li rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání, platí, že nárok na odchodné nevznikl; v opačném případě se odchodné vyplatí |
? / 77 V jaké výši se odchodné vyplácí? |
Výše odchodného se vždy odvíjí od výše odměny, která členovi zastupitelstva náleží za měsíc ke dni zániku mandátu, vzdání se funkce nebo odvolání z funkce.
Příklad: |
• člen zastupitelstva obce byl na ustavujícím zasedání zastupitelstva obce dne 5. listopadu 2018 zvolen do funkce neuvolněného místostarosty. Dne 5. ledna 2022 byl zastupitelstvem obce zvolen do funkce uvolněného starosty, kterou vykonával až do konce funkčního období v tomto roce. V následujících volbách do zastupitelstva obce již nekandidoval – odchodné se bude odvíjet z výše odměny, kterou pobírá ke dni zániku mandátu, tedy z výše odměny, kterou pobíral jako uvolněný starosta. Rozhodná doba pro výpočet odchodného však zahrnuje jak dobu výkonu funkce starosty, tak dobu výkonu funkce místostarosty (viz dále v této kapitole).
Výše odchodného je závislá na počtu let výkonu funkce, respektive na sebe navazujících funkcí. Vždy je ve výši minimálně jedné měsíční odměny a za každý celý ukončený rok výkonu funkce se přičítá další měsíční odměna, maximálně se však přičítají tři odměny.
Příklady výše odchodného dle počtu let výkonu funkce:
• výkon funkce méně než 1 celý rok ⇒ odchodné ve výši 1 měsíční odměny,
• výkon funkce více než 1 rok, ale méně než 2 celé roky ⇒ odchodné ve výši 2 měsíčních odměn,
• výkon funkce více než 2 roky, ale méně než 3 celé roky ⇒ odchodné ve výši 3 měsíčních odměn,
• výkon funkce více než 3 celé roky ⇒ odchodné ve výši 4 měsíčních odměn.
? / 78 Jak souvisí výpočet částky odchodného (např. ve výši 1+3 dosavadní odměny) starostovi obce s „měsíční odměnou“, která mu náleží za výkon funkce i po volbách, tj. ode dne voleb do zvolení nového starosty? „Měsíční odměna“ se počítá zvlášť nebo je to ve vzorci „1+3“? |
„Odměna za měsíc“ představuje jeden samostatný druh plnění, a to za vlastní výkon funkce a z toho plynoucích povinností, odchodné pak druhý samostatný druh plnění, který naopak náleží členovi zastupitelstva obce v zákonem stanovených případech z toho důvodu, že ve funkci skončil. Jak odměna za měsíc, tak odchodné se počítají zcela samostatně, samostatně se k výplatě zúčtovávají, ostatně z měsíční odměny jsou jiné zákonné srážky (daň + pojistné) než z odchodného (jen daň).
? / 79 Jak posoudit dobu výkonu funkce pro výpočet odchodného? |
Pro zjištění celých ukončených let výkonu funkce se za rok výkon funkce považuje dvanáct po sobě jdoucích měsíců, a to počínaje dnem volby do funkce, za níž náleží odměna. Byl-li člen zastupitelstva obce zvolen do funkce dne 1. listopadu 2018, ve funkci bude celý 1 ukončený rok, pokud bude tuto funkci vykonávat ještě 1. listopadu 2019 apod.
Do rozhodné doby pro stanovení výše odchodného se započítává i doba, která případně přesahuje více funkčních období, a rovněž doba, kdy člen zastupitelstva na základě zákona vykonával své pravomoci v tzv. volebním mezidobí do zvolení nových orgánů.
Rovněž se do rozhodné doby započítá doba mezi vzdáním se funkce, nebo odvoláním z funkce a následným opětovným zvolením do některé funkce, za kterou náleží odchodné, na následujícím zasedání zastupitelstva obce.
Není přitom nutné, aby dotčený člen zastupitelstva obce v započítávaném období vykonával stále stejnou funkci, musel však vždy vykonávat některou z funkcí, se kterou se též pojí nárok na odchodné, a to bez přerušení.
Příklady: |
• starosta byl zvolen do funkce 5. listopadu 2018 a bude ji vykonávat do 5. listopadu 2021 – rozhodná doba pro výpočet odchodného = přesně 3 roky,
• starosta byl zvolen do funkce 5. listopadu 2018 a bude ji vykonávat do 4. listopadu 2021 – rozhodná doba pro výpočet odchodného činí „jen“ 2 celé roky (do celých3 let by chyběl 1 den),
• neuvolněný místostarosta byl zvolen do funkce 1. ledna 2018. Po volbách do zastupitelstva obce byl na ustavujícím zasedání zastupitelstva obce dne 5. listopadu 2018 zvolen uvolněným starostou a na tuto funkci rezignoval dne 1. února 2019 – rozhodná doba pro výpočet odchodného činí 1 celý rok,
• uvolněný místostarosta byl zvolený do funkce dne 5. listopadu 2018. Na tuto funkci rezignoval dne 5. května 2019. Na nejbližším zasedání zastupitelstva obce dne 25. května 2019 byl zvolen do funkce starosty. Tuto funkci zastával do dne 20. listopadu 2021, kdy byl zastupitelstvem obce z této funkce odvolán – rozhodná doba pro výpočet odchodného činí 3 roky.
? / 80 Jak při posuzování vzniku nároku na odchodné z důvodu zániku mandátu dnem voleb posoudit, zda byl člen zastupitelstva obce opětovně zvolen do funkce a nenáleží mu odchodné |
Opětovné nezvolení je jednou z podmínek vzniku nároku na odchodné; spočívá v tom, že člen zastupitelstva nebyl v novém funkčním období opětovně zvolen do jakékoli uvolněné funkce nebo do funkce neuvolněného starosty anebo místostarosty, za niž mu náleží odměna.
O splnění této podmínky se rozhodne až na zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce (obvykle na ustavujícím zasedání), na němž jsou funkce neuvolněného starosty nebo místostarosty a všechny uvolněné funkce znovu obsazeny. Pokud nejsou na ustavujícím zasedání zastupitelstva obce obsazeny všechny uvolněné funkce a případně neuvolněná funkce starosty a místostarosty, nelze bývalým členům zastupitelstva obce odchodné poskytnout do doby, než jsou všechny tyto funkce obsazeny. O opětovné zvolení nejde, pokud jde o druhé a další obsazení této funkce v průběhu funkčního období
Rozporný se zákonem by byl postup obce, která by dosavadnímu starostovi a místostarostovi vyplatila odchodné v případě, kdy by na ustavujícím zasedání zastupitelstvo obce zvolilo nového starostu do uvolněné funkce, další funkce by byly vykonávány jako neuvolněné a neuvolněná funkce místostarosty by zůstala neobsazena. S výplatou odchodného by tak bylo nutno vyčkat do obsazení funkce neuvolněného místostarosty, až poté by bylo u dosavadního starosty a místostarosty možné posoudit, zda nedošlo k jejich opětovnému zvolení |
Zastupitelstvo obce na ustavujícím zasedání zvolí nového uvolněného starostu, místostarostu a uvolněné radní, další funkce jsou vykonávány jako neuvolněné. Dosavadní starosta a místostarosta pokračují jako řadoví členové zastupitelstva obce a po tomto zasedání je jim vyplaceno odchodné. Následně v průběhu funkčního období nový místostarosta odstoupí z funkce a bývalý místostarosta je opět zvolen do funkce místostarosty. Jelikož jde již o druhé obsazení funkce místostarosty v průběhu funkčního období, nemá toto zvolení do funkce místostarosty vliv na předchozí vyplacení odchodného. |
? / 81 Jak při posuzování vzniku nároku na odchodné z důvodu odvolání nebo vzdání se funkce posoudit, zda byl člen zastupitelstva obce opětovně zvolen do funkce a nenáleží mu odchodné? |
Opětovné nezvolení na následujícím zasedání zastupitelstva obce je jednou z podmínek vzniku nároku na odchodné a spočívá v tom, že na nejbližším zasedání zastupitelstva obce nebude člen zastupitelstva obce znovu zvolen do jakékoli uvolněné funkce nebo do funkce neuvolněného starosty nebo místostarosty.
Proces vzdání se jednotlivých funkcí člena zastupitelstva obce není zákonem nijak upraven. Je tudíž na členu zastupitelstva obce, aby vzdání se funkce učinil jednoznačnou a srozumitelnou formou – v praxi je rezignace na funkci nejčastěji činěna písemně doručením obci nebo prohlášením v průběhu zasedání zastupitelstva obce a zaznamenáním v zápisu z tohoto zasedání. K jakému datu se člen zastupitelstva vzdává příslušné funkce, by mělo vyplynout z jeho právního jednání.
Nakonec je nutné upozornit na to, že jednomu členovi zastupitelstva obce lze odchodné z tohoto důvodu poskytnout v průběhu funkčního období jen jednou, byť by ostatní podmínky pro vznik nároku na odchodné splnil opakovaně.
Starosta (místostarosta) byl odvolán z funkce (funkce se vzdal) v průběhu volebního období a do konce volebního období už se žádné zasedání stávajícího zastupitelstva obce konat nebude. Nejbližším zasedáním zastupitelstva obce bude až ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva. Odvolanému (odstoupivšímu) starostovi bude již před konáním voleb vyplaceno odchodné. Takový postup by byl rozporný se zákonem o obcích, jelikož zákon stanoví podmínku, že nárok na odchodné vzniká, pokud člen zastupitelstva není nejpozději na následujícím zasedání opětovně zvolen do některé z funkcí, za které náleží odchodné. Na následující zasedání je nutno čekat vždy, byť by se jednalo o zasedání ustavující. Opačný výklad by totiž znamenal připuštění možnosti obcházet zákonná pravidla poskytování odchodného při zániku funkce (vyplácet odchodné i v případě, že dotyčný bude ihned po volbách opět zvolen např. do funkce starosty). |
? / 82 Je možné vyplácet odchodné ve splátkách (např. na základě žádosti příjemce)? Jaké další pravidlo pro výplatu odchodného platí (splatnost, zákonné srážky apod.)? |
Není. Podle § 78 odst. 2 zákona o obcích odchodné je splatné, jsou-li splněny podmínky stanovené v odstavci 3 téhož ustanovení, a vyplácí se jednorázově v nejbližším výplatním termínu.
Pokud jde o problematiku výplaty odchodného, zákonných srážek, možnost vzdát se odchodného nebo jeho části apod., odkazujeme na dále uvedený text metodického doporučení, zejm. část IX. Dále dodáváme, že z odchodného se neodvádí sociální ani zdravotní pojištění.
? / 83 Zastupitelstvo obce rozhodlo o změně charakteru funkce starosty z funkce uvolněné na neuvolněnou. Pojí se tato skutečnost s nárokem na odchodné? |
Právní úprava pro tyto situace odchodné nepřiznává (to se pojí pouze se zánikem mandátu člena zastupitelstva obce, vzdáním se funkce a odvoláním z funkce, jde-li o funkce v zákoně vyjmenované).