Zařazeno v: Legislativa » Zákony » 250/2000 Sb. Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
- Platnost znění: Od 1.1.2022
(1) Územní samosprávný celek sestavuje rozpočet v návaznosti na svůj Střednědobý výhled rozpočtu a na základě
a) údajů z rozpisu státního rozpočtu nebo rozpočtového provizoria, jímž státní rozpočet určuje své vztahy k rozpočtům krajů nebo jednotlivých obcí,
b) v případě obce též údajů z rozpočtu kraje, jímž rozpočet kraje určuje své vztahy k rozpočtům obcí v kraji
(2) V případě, že se územní samosprávný celek podílí na realizaci programu nebo projektu spolufinancovaného z rozpočtu Evropské unie, musí jeho rozpočet na příslušný kalendářní rok obsahovat stanovený objem finančních prostředků účelově určených na spolufinancování programu nebo projektu Evropské unie.
(3) Územní samosprávný celek zveřejní návrh rozpočtu na svých internetových stránkách a na úřední desce nejméně 15 dnů přede dnem zahájení jeho projednávání na zasedání zastupitelstva územního samosprávného celku. Na internetových stránkách se zveřejňuje úplné znění návrhu. Na úřední desce může být návrh zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o příjmech a výdajích rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby. Územní samosprávný celek současně oznámí na úřední desce, kde je návrh rozpočtu zveřejněn a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Zveřejnění musí trvat až do zveřejnění rozpočtu. Připomínky k návrhu rozpočtu mohou občané příslušného územního samosprávného celku uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění nebo ústně při jeho projednávání na zasedání zastupitelstva.
(4) Územní samosprávný celek zveřejní rozpočet na svých internetových stránkách do 30 dnů ode dne jeho schválení a současně oznámí na úřední desce, kde je zveřejněn v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Tímto způsobem musí být zveřejněn až do zveřejnění rozpočtu na následující rozpočtový rok, alespoň však do konce rozpočtového roku, na který byl schválen.
(1) Rozpočet územního samosprávného celku a rozpočet svazku obcí se zpracovává v třídění podle rozpočtové skladby podle § 2 odst. 3.
(2) Orgány územního samosprávného celku a orgány svazku obcí projednávají rozpočet při jeho schvalování v třídění podle rozpočtové skladby; schválený rozpočet vyjadřuje závazné ukazatele, jimiž se povinně řídí
a) výkonné orgány územního samosprávného celku a svazku obcí při hospodaření podle rozpočtu,
b) právnické osoby zřízené nebo založené v působnosti územního samosprávného celku při svém hospodaření,
c) právnické osoby zřízené v působnosti svazku obcí,
d) další osoby, které mají být příjemci dotací nebo příspěvků z rozpočtu.
(1) Nebude-li rozpočet schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření územního samosprávného celku a svazku obcí v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria.
(2) Pravidly rozpočtového provizoria se řídí hospodaření územního samosprávného celku i po dobu pozastavení výkonu usnesení zastupitelstva územního samosprávného celku, kterým byl schválen jeho rozpočet, podle zvláštního zákona.
(3) Pravidla rozpočtového provizoria potřebná k zajištění plynulosti hospodaření na vlastní úrovni i na úrovni nižších stupňů rozpočtové soustavy a u právnických osob financovaných z územních rozpočtů stanoví
a) zastupitelstvo kraje pro hospodaření kraje,
b) zastupitelstvo obce pro hospodaření obce,
c) orgány svazku obcí pro hospodaření svazku obcí.
(4) Při uplatnění opatření podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti nesmí měsíční výdaje územního samosprávného celku stanovené v pravidlech rozpočtového provizoria překročit jednu dvanáctinu výdajů rozpočtu schváleného pro předchozí rozpočtový rok. Vyšší výdaje lze stanovit pouze v případě, že jejich zvýšení přímo souvisí se zvýšením financování výdajů stanovených jiným zákonem nebo v případě výdajů z důvodu předfinancování projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie.
(5) Rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v době rozpočtového provizoria se stávají příjmy a výdaji rozpočtu po jeho schválení.
(6) Územní samosprávný celek a regionální rada regionu soudržnosti zveřejní pravidla rozpočtového provizoria na svých internetových stránkách nejpozději do 31. prosince rozpočtového roku předcházejícího rozpočtovému roku, na který jsou schválena. Současně oznámí na své úřední desce, kde jsou zveřejněna v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jejich listinné podoby. Tímto způsobem musí být zveřejněna až do zveřejnění rozpočtu na rozpočtový rok, na který jsou schválena. Při pozastavení výkonu usnesení zastupitelstva územního samosprávného celku, kterým byl schválen jeho rozpočet, zveřejní územní samosprávný celek pravidla rozpočtového provizoria v den následující po dni doručení rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení.
(7) Svazek obcí zveřejní pravidla rozpočtového provizoria nejpozději do 31. prosince rozpočtového roku předcházejícího roku, na který jsou schválena, na svých internetových stránkách nebo na stránkách členských obcí. Současně na úředních deskách členských obcí oznámí, kde jsou zveřejněna v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jejich listinné podoby. Tímto způsobem musí být zveřejněna až do zveřejnění rozpočtu na rozpočtový rok, na která jsou schválena.
(1) Po schválení rozpočtu v zastupitelstvu územního samosprávného celku a orgánech svazku obcí se jeho rozpis provádí neprodleně.
(2) Součástí rozpisu rozpočtu je sdělení závazných ukazatelů rozpočtu těm subjektům, které jsou povinny se jimi řídit.
(1) Územní samosprávný celek a svazek obcí uskutečňuje své finanční hospodaření v souladu se schváleným rozpočtem a vykonává kontrolu svého hospodaření podle zvláštního právního předpisu upravujícího finanční kontrolu ve veřejné správě po celý rozpočtový rok.
(2) Územní samosprávný celek a svazek obcí vykonává kontrolu hospodaření jím zřízených nebo založených právnických osob.
(1) Rozpočet může být po jeho schválení změněn z důvodu
a) změny v organizaci hospodářství financovaného rozpočtem (organizační změny),
b) změny právních předpisů ovlivňujících výši rozpočtovaných příjmů nebo výdajů (metodické změny); patří mezi ně také cenové změny ovlivněné změnami právní úpravy regulovaných cen, nebo
c) změny objektivně působících skutečností ovlivňujících plnění rozpočtu příjmů či výdajů (věcné změny).
(2) Změna rozpočtu se provádí rozpočtovým opatřením. Rozpočtová opatření se evidují podle časové posloupnosti. Rozpočtová opatření se uskutečňují povinně, a to i jde-li o změny ve finančních vztazích k jinému rozpočtu, o změny závazných ukazatelů vůči jiným osobám nebo jestliže hrozí nebezpečí vzniku rozpočtového schodku.
(3) Rozpočtovým opatřením je
a) přesun rozpočtových prostředků, při němž se jednotlivé příjmy nebo výdaje navzájem ovlivňují, aniž by se změnil jejich celkový objem nebo schválený rozdíl celkových příjmů a výdajů,
b) použití nových, rozpočtem nepředvídaných příjmů k úhradě nových, rozpočtem nezajištěných výdajů, čímž se zvýší celkový objem rozpočtu,
c) vázání rozpočtových výdajů, jestliže je jejich krytí ohroženo neplněním rozpočtových příjmů; tímto opatřením se objem rozpočtu snižuje.
(4) Rozpočtové opatření se provádí před provedením rozpočtově nezajištěného výdaje. Po provedení rozpočtově nezajištěného výdaje lze rozpočtové opatření provést pouze při živelní pohromě nebo havárii ohrožující životy a majetek, při plnění peněžní povinnosti uložené pravomocným rozhodnutím, při obdržení dotace před koncem kalendářního roku nebo pokud se jedná o peněžní prostředky podle § 28 odst. 15.
(5) Rozpočtové opatření zveřejní územní samosprávný celek a regionální rada regionu soudržnosti na svých internetových stránkách do 30 dnů od jeho schválení, svazek obcí zveřejní rozpočtové opatření ve stejné lhůtě na svých internetových stránkách nebo na stránkách členských obcí. Současně územní samosprávný celek a regionální rada regionu soudržnosti oznámí na své úřední desce a svazek obcí na úředních deskách členských obcí, kde je rozpočtové opatření zveřejněno v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Tímto způsobem musí být zveřejněno po dobu zveřejnění rozpočtu, který je rozpočtovým opatřením změněn.
(1) Po skončení kalendářního roku se údaje o ročním hospodaření územního samosprávného celku a svazku obcí souhrnně zpracovávají do závěrečného účtu.
(2) V závěrečném účtu jsou obsaženy údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů v plném členění podle rozpočtové skladby, údaje o hospodaření s majetkem a o dalších finančních operacích, včetně tvorby a použití peněžních fondů v tak podrobném členění a obsahu, aby bylo možné zhodnotit finanční hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcí a jimi zřízených nebo založených právnických osob.
(3) Součástí závěrečného účtu je vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, rozpočtům krajů, obcí, státním fondům, Národnímu fondu a jiným rozpočtům a k hospodaření dalších osob.
(4) Územní samosprávný celek a svazek obcí jsou povinny dát si přezkoumat své hospodaření za uplynulý kalendářní rok. Přezkoumání hospodaření upravuje zvláštní právní předpis.
(5) Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření je součástí závěrečného účtu při jeho projednávání v orgánech územního samosprávného celku a svazku obcí.
(6) Územní samosprávný celek zveřejní návrh závěrečného účtu včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření na svých internetových stránkách a na úřední desce nejméně 15 dnů přede dnem zahájení jeho projednávání na zasedání zastupitelstva územního samosprávného celku10). Na internetových stránkách se zveřejňuje úplné znění návrhu včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Na úřední desce může být návrh zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o plnění příjmů a výdajů rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby a závěr zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Zveřejnění musí trvat až do zveřejnění závěrečného účtu. Připomínky k návrhu závěrečného účtu mohou občané příslušného územního samosprávného celku uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění nebo ústně při jeho projednávání na zasedání zastupitelstva.
(7) Projednání závěrečného účtu se uzavírá vyjádřením
a) souhlasu s celoročním hospodařením, a to bez výhrad, nebo
b) souhlasu s výhradami, na základě nichž přijme územní samosprávný celek a svazek obcí opatření potřebná k nápravě zjištěných chyb a nedostatků; přitom vyvodí závěry vůči osobám, které svým jednáním způsobily územnímu samosprávnému celku nebo svazku obcí škodu.
(8) Územní samosprávný celek zveřejní závěrečný účet včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření na svých internetových stránkách do 30 dnů ode dne jeho schválení a současně oznámí na úřední desce, kde je zveřejněn v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Tímto způsobem musí být zveřejněn až do zveřejnění závěrečného účtu za následující rozpočtový rok.
(1) Do plnění rozpočtu se zahrnují jen takové příjmy, které byly skutečně přijaty, resp. takové finanční operace, které byly uskutečněny v kalendářním roce.
(2) Do plnění výdajů se zařazuje jen takové čerpání prostředků, které se uskutečnilo v kalendářním roce.
(3) Pro zařazení příjmu nebo výdaje do plnění rozpočtu v kalendářním roce je rozhodující datum připsání anebo odepsání prostředků na bankovních účtech.
(4) Územní samosprávný celek a svazek obcí může přijímat nebo poskytovat zálohy na věcná plnění smluv, která se uskuteční až v následujícím roce.
(5) Územní samosprávný celek a svazek obcí stanoví časovou použitelnost dotací nebo příspěvků ze svého rozpočtu jejich příjemcům, a to zpravidla na období do konce rozpočtového roku nebo i do pozdějšího termínu, jestliže to odpovídá účelu poskytnutých peněžních prostředků.
(1) Účelovost rozpočtových prostředků se určí
a) individuálně ve vztahu ke konkrétnímu úkolu,
b) odvětvově ve vztahu k potřebám daného odvětví, nebo
c) územně ve vztahu k potřebám vymezeného území nebo jeho části anebo místa.
(2) Územní samosprávný celek a svazek obcí je povinen respektovat účel použití rozpočtových prostředků, který vyplývá
a) z účelu přijatých dotací ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z Národního fondu anebo z jiného územního rozpočtu, nebo
b) z uzavřených smluv, podle nichž přijímá účelové rozpočtové prostředky od jiných osob, včetně účelových darů, příspěvků či půjček.
(1) Rozpočtové prostředky územního samosprávného celku a svazku obcí nevyužité do konce roku nepropadají, ale převádějí se do dalšího roku. Případná jejich účelovost se přitom zachovává.
(2) Výjimkou z ustanovení odstavce 1 jsou nevyužité účelově a časově vymezené dotace nebo příspěvky, které poskytovatel požaduje po skončení roku vyúčtovat a nespotřebované peněžní prostředky vrátit. Vrácené rozpočtové prostředky jsou výdajem toho roku, kdy se uskuteční.
(3) Územní samosprávný celek i svazek obcí může při poskytování vlastních rozpočtových prostředků jiným osobám požadovat návratnost nepoužitých rozpočtových prostředků podle odstavce 2. Vrácené rozpočtové prostředky jsou v tom případě příjmem jejich rozpočtu v roce, v němž k jejich vrácení došlo.
(1) Kompenzační operací se do údajů o plnění rozpočtu zařazují
a) vrácené přijaté zálohy a vrácené neoprávněně přijaté peněžní prostředky, a to ve stejné výši, ale v záporné hodnotě příjmů téhož rozpočtového roku,
b) vrácené poskytnuté zálohy a vrácené neoprávněně vydané peněžní prostředky, a to ve stejné výši, ale v záporné hodnotě výdajů téhož rozpočtového roku.
(2) Podle odstavce 1 se postupuje také v případě,
a) že v daném rozpočtovém roce dojde ke vzájemné náhradě uskutečněných výdajů mezi osobami řídícími se rozpočtovou skladbou, nebo
b) jestliže rozpočet zprostředkovává vztahy mezi rozpočtem vyššího stupně a rozpočty nižších stupňů.
(1) Porušením rozpočtové kázně je každé neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých jako dotace nebo návratná finanční výpomoc z rozpočtu poskytovatele.
(2) Neoprávněným použitím peněžních prostředků podle odstavce 1 je jejich použití, kterým byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, veřejnoprávní smlouvou nebo při poskytnutí peněžních prostředků podle zvláštního právního předpisu. Dnem porušení rozpočtové kázně je den, kdy byly poskytnuté peněžní prostředky neoprávněně použity nebo den jejich připsání na účet příjemce u dotací poskytovaných zpětně. Za neoprávněné použití peněžních prostředků podle odstavce 1 se považuje také
a) porušení povinnosti, která souvisí s účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty, stanovené právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, veřejnoprávní smlouvou nebo při poskytnutí peněžních prostředků podle zvláštního právního předpisu , ke kterému došlo po připsání peněžních prostředků na účet příjemce,
b) porušení povinnosti stanovené v písmeni a), ke kterému došlo před připsáním peněžních prostředků na účet příjemce a které ke dni připsání trvá; den připsání peněžních prostředků na účet příjemce se považuje za den porušení rozpočtové kázně,
c) neprokáže-li příjemce peněžních prostředků, jak byly tyto prostředky použity.
(3) Zadržením peněžních prostředků podle odstavce 1 je porušení povinnosti vrácení poskytnutých prostředků ve stanoveném termínu; dnem porušení rozpočtové kázně je v tomto případě den následující po dni, v němž marně uplynul termín stanovený pro vrácení poskytnutých prostředků.
(4) Fyzická nebo právnická osoba, která porušila rozpočtovou kázeň, je povinna provést odvod za porušení rozpočtové kázně do rozpočtu, z něhož jí byly peněžní prostředky poskytnuty.
(5) Při neoprávněném použití peněžních prostředků podle odstavce 2 věty první nebo podle odstavce 2 písm. c) anebo při zadržení peněžních prostředků podle odstavce 3 odpovídá odvod za porušení rozpočtové kázně výši neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků. Odvody za porušení rozpočtové kázně při použití téže dotace nebo návratné finanční výpomoci se sčítají, s výjimkou odvodů za porušení rozpočtové kázně porušením pravidel pro zadávání veřejných zakázek. Za porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek se uloží odvod ve výši nejzávažnějšího porušení těchto pravidel u stejné zakázky, nestanoví-li veřejnoprávní smlouva o poskytnutí peněžních prostředků jinak. Při neoprávněném použití peněžních prostředků podle odstavce 2 písm. a) nebo b) odpovídá odvod za porušení rozpočtové kázně výši poskytnutých prostředků, ledaže se podle veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí peněžních prostředků za porušení méně závažné povinnosti uloží podle § 10a odst. 6 odvod nižší. Při porušení několika méně závažných povinností se odvody za porušení rozpočtové kázně sčítají, nestanoví-li veřejnoprávní smlouva jinak. Odvody za porušení rozpočtové kázně lze uložit pouze do výše peněžních prostředků poskytnutých ke dni porušení rozpočtové kázně. Při stanovení výše odvodu přihlédne orgán příslušný podle odstavce 9 nebo 11 k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace. Při podezření na porušení rozpočtové kázně může poskytovatel peněžních prostředků pozastavit jejich poskytnutí, a to až do výše předpokládaného odvodu. Pokud orgán příslušný podle odstavce 9 nebo 11 uloží odvod za porušení rozpočtové kázně, v rozhodnutí uvede, že z uloženého odvodu bude odvedena pouze částka ve výši rozdílu mezi uloženým odvodem a peněžními prostředky neposkytnutými z důvodu podezření na porušení rozpočtové kázně. Pokud orgán příslušný podle odstavce 9 nebo 11 odvod neuloží, poskytovatel peněžních prostředků poskytne pozastavené peněžní prostředky příjemci.
(6) Poskytovatel písemně vyzve příjemce dotace k provedení opatření k nápravě v jím stanovené lhůtě, domnívá-li se na základě kontrolního zjištění, že příjemce dotace porušil méně závažnou podmínku podle § 10a odst. 6, za níž byla dotace poskytnuta a u níž poskytovatel stanovil, že její nesplnění bude postiženo nižším odvodem, než kolik činí celková částka dotace a jejíž povaha umožňuje nápravu v náhradní lhůtě. V rozsahu, v jakém příjemce dotace provedl opatření k nápravě, platí, že nedošlo k porušení rozpočtové kázně. Poskytovatel písemně vyzve příjemce dotace k vrácení dotace nebo její části ve stanovené lhůtě, zjistí-li na základě kontroly, že příjemce dotace porušil povinnost stanovenou právním předpisem, která souvisí s účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty, nedodržel účel dotace nebo podmínku, za které byla dotace poskytnuta, u níž nelze vyzvat k provedení opatření k nápravě. V rozsahu, v jakém příjemce dotace vrátil dotaci nebo její část, platí, že nedošlo k porušení rozpočtové kázně. Výzva k provedení opatření k nápravě a výzva k vrácení dotace nebo její části není pro příjemce dotace závazná. Poskytovatel vhodným způsobem bez zbytečného odkladu informuje o vydání výzvy k provedení opatření k nápravě, o vydání výzvy k vrácení dotace a o tom, zda příjemce dotace výzvě vyhověl, orgán příslušný podle odstavce 9 nebo 11 k rozhodnutí o uložení odvodu.
(7) Odvod za porušení rozpočtové kázně se neuloží, pokud jeho celková výše za všechna porušení rozpočtové kázně při použití téže dotace nebo návratné finanční výpomoci nepřesáhne 1 000 Kč.
(8) Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je ten, kdo rozpočtovou kázeň porušil, povinen zaplatit penále ve výši 0,4 promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Penále se počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne připsání peněžních prostředků na účet poskytovatele. Pokud poskytovatel rozhodl podle odstavce 5 věty sedmé, penále se počítá z částky, kterou je příjemce povinen odvést. Penále za porušení rozpočtové kázně podle odstavce 2 písm. b) se počítá ode dne následujícího po dni, do kterého měl příjemce odvod na základě platebního výměru uhradit. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 1 000 Kč, se neuloží.
(9) O uložení odvodu a penále podle odstavců 4 až 8 za porušení rozpočtové kázně rozhoduje v samostatné působnosti
a) u obce obecní úřad,
b) u městské části hlavního města Prahy úřad městské části,
c) u hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy,
d) u kraje krajský úřad.
(10) Rozhodnutí podle odstavce 9 písm. a) přezkoumává v přenesené působnosti krajský úřad podle zvláštního právního předpisu, rozhodnutí podle odstavce 9 písm. b) přezkoumává v přenesené působnosti Magistrát hlavního města Prahy podle zvláštního právního předpisu. Rozhodnutí podle odstavce 9 písm. c) a d) přezkoumává Ministerstvo financí. Správní orgán v řízení o odvolání přezkoumává rozhodnutí podle odstavce 9 z hlediska souladu s právními předpisy; rozhodnutí může pouze zrušit a řízení zastavit, nebo zrušit a věc vrátit k novému projednání úřadu, který rozhodnutí vydal, nebo odvolání zamítnout a rozhodnutí potvrdit.
(11) O uložení odvodu a penále podle odstavců 4 až 8 za porušení rozpočtové kázně rozhoduje
a) u svazku obcí orgán určený k tomu stanovami, jinak orgán, který jedná jménem svazku obcí navenek,
b) v případě peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti finanční úřad.
(12) Odvolacím orgánem proti rozhodnutí podle odstavce 11 písm. a) je krajský úřad v přenesené působnosti, příslušný podle sídla svazku obcí.
(13) Odvod a penále podle odstavců 4 až 8 lze uložit do 10 let počítaných od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně.
(14) Prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu a penále může z důvodů hodných zvláštního zřetele povolit na základě písemné žádosti toho, kdo porušil rozpočtovou kázeň, v případě odvodu a penále uloženého
a) podle odstavce 9 a odstavce 11 písm. a) orgán, který o poskytnutí peněžních prostředků rozhodl; o prominutí nebo částečném prominutí rozhoduje poskytovatel stejným postupem, jakým rozhodl o poskytnutí peněžních prostředků,
b) podle odstavce 11 písm. b) Generální finanční ředitelství; žádost o prominutí nebo částečné prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále se podává prostřednictvím finančního úřadu, který tento odvod nebo penále uložil.
(15) Žádost o prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu a penále lze podat nejpozději do 1 roku ode dne nabytí právní moci platebního výměru, kterým byl odvod nebo penále, o jehož prominutí je žádáno, vyměřen. Lhůta 1 roku neběží ode dne
a) podání návrhu na povolení obnovy řízení podle daňového řádu nebo ode dne zahájení obnoveného řízení do dne pravomocného zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení nebo pravomocného skončení obnoveného řízení,
b) zahájení přezkumného řízení podle daňového řádu do dne pravomocného skončení tohoto řízení,
c) zahájení řízení podle soudního řádu správního o žalobě proti rozhodnutí správce daně do dne pravomocného skončení tohoto řízení nebo do dne pravomocného skončení řízení o kasační stížnosti.
(16) Při správě odvodů a penále podle odstavců 9 a 11 se postupuje podle daňového řádu. Porušitel rozpočtové kázně má při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně postavení daňového subjektu.
(17) Územní samosprávný celek poskytuje na vyžádání informace získané při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně orgánu oprávněnému ke kontrole těchto poskytnutých prostředků.
(18) Orgán Finanční správy České republiky poskytuje na vyžádání informace získané při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně správnímu orgánu, který rozhodl o poskytnutí prostředků z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti.
(1) Územní samosprávný celek, svazek obcí nebo městská část hlavního města Prahy se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 2 odst. 1 nezpracuje střednědobý výhled rozpočtu,
b) v rozporu s § 10c odst. 1 nezveřejní program,
c) v rozporu s § 10d odst. 1 a 2 nezveřejní veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci včetně dodatků,
d) v rozporu s § 13 odst. 1 a 2 nehospodaří podle pravidel rozpočtového provizoria,
e) neprovede změny schváleného rozpočtu podle § 16 odst. 2 a 4,
f) zpracuje rozpočet v rozporu s § 12 odst. 1,
g) v rozporu s § 14 neprovede rozpis schváleného rozpočtu,
h) v rozporu s § 15 odst. 1 nevykonává kontrolu svého hospodaření, nebo
i) v rozporu s § 17 odst. 4 nezajistí přezkoumání svého hospodaření za uplynulý kalendářní rok.
(2) Územní samosprávný celek nebo městská část hlavního města Prahy se dopustí přestupku tím, že v rozporu s
a) § 3 odst. 3 nezveřejní návrh střednědobého výhledu rozpočtu,
b) § 3 odst. 4 nezveřejní střednědobý výhled rozpočtu,
c) § 11 odst. 2 zpracuje a schválí rozpočet,
d) § 11 odst. 3 nezveřejní návrh rozpočtu,
e) § 11 odst. 4 nezveřejní rozpočet,
f) § 13 odst. 6 nezveřejní pravidla rozpočtového provizoria,
g) § 16 odst. 5 nezveřejní rozpočtové opatření,
h) § 17 odst. 6 nezveřejní návrh závěrečného účtu, nebo
i) § 17 odst. 8 nezveřejní závěrečný účet.
(3) Svazek obcí se dopustí přestupku tím, že v rozporu s
a) § 39 odst. 3 zpracuje a schválí rozpočet,
b) § 39 odst. 4 nezveřejní návrh střednědobého výhledu rozpočtu,
c) § 39 odst. 5 nezveřejní střednědobý výhled rozpočtu,
d) § 39 odst. 6 nezveřejní návrh rozpočtu,
e) § 39 odst. 7 nezveřejní rozpočet,
f) § 13 odst. 7 nezveřejní pravidla rozpočtového provizoria,
g) § 16 odst. 5 nezveřejní rozpočtové opatření,
h) § 39 odst. 9 nezveřejní návrh závěrečného účtu, nebo
i) § 39 odst. 10 nezveřejní závěrečný účet.
(1) Přestupky podle tohoto zákona, kterých se dopustila obec nebo dobrovolný svazek obcí, jehož členem není hlavní město Praha, projednává v přenesené působnosti krajský úřad, v jehož správním obvodu se obec nachází nebo v jehož správním obvodu má dobrovolný svazek obcí sídlo. Přestupky podle tohoto zákona, kterých se dopustila městská část hlavního města Prahy, projednává v přenesené působnosti Magistrát hlavního města Prahy.
(2) Přestupky podle tohoto zákona, kterých se dopustil kraj, hlavní město Praha nebo dobrovolný svazek obcí, jehož členem je hlavní město Praha, projednává Ministerstvo financí.
(3) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil.